11. den
Je to teprve 11. dní...Přijde mi to jako věčnost... Každou noc koukám jestli není se mnou=o* Ale vím že je, a pořád=o* Věřím na duchy... I na ty kočičí=) Šmudla se pořád někam kouká,tak zamyšleně a pořád do jednoho místa, jako by tam byl. Když jí řeknu ,,Kde je Cukřík." Kouká zase na to místo. Já v duchy věřím. Spolu s Cukrouškem jsme v červenci jednoho zažily a já vím že kočky duchy plostě vidí. Já a Cukřík jsme viděli ,,Alenku,, jako jediní. Ostatní si myslely že máme slyšiny. Byly jsme v bytě pár dní a vedle náš je prázdný byt. Paní co v něm bydlela byla stará a zemřela v nemocnici. Neměla žádné příbuzné a proto i pohřeb neměla. Myslím si, že buďto si přišla prohlídnout nové sousedy, nebo si mně plostě jen oblíbila, jelikož mám dobrý vztah ke starým lidem. Ale tak vyděšená jako těch X nocí jsem ještě nebyla. Nespala jsem, a když jo, tak při rozsvíceném světle a vždycky okolo třetí nebo 4 sem se musela vzbudit a plostě neusla jsem už. Dveře do chodby byly otevřené a já jsem spala s Cukříkem. Slyšely jsme jasně a zřetelně jak její kroky jsou po našem linoleu. Postupně se zrychlovaly. Obě dvě jsme tupě koukaly do dveří a bály se jako malé. Trvalo to pár nocí ale po praxi už to vyprchalo. Díky Bohu. Teď mi tady obchází akorát Cukrouš=) Doufám a přeju si to =)=o* Nechci tady být sama. Ale aspoň jeden očistný účinek na mně ten kocurek má=) Chodím vzorně do školy=) Doma mně nic nedrží, protože je tady strašně prázdno. Kdyby tady nebyl se mnou můj přítel, tak tady ani nezůstanu....
Děkuju ti Cukroušku za všechno, věřím že teď je z Tebe můj Anděl strážný=o*=o*=o* MILUJU TĚ=O*