27.,28.stránka
Všichni jsme se usadily u obýváků a snažily jsme se dát dokupy vodní dýmku.Za deset minut přiletěla Nelly.,,Co tady provádíte?Přece se nebudeme zahazovat s vodárnou když máme něco lepšího.“ Všichni jsme se začaly smát a vodní dýmka byla přesunuta do kouta.Pořádně jsme naplnily skla a jako první se toho ujala Nelly,David a Tomáš.Po domě se začala linout ta světově známá vůně.Ke konci došlo sklo i ke mně a já jsem si konečně mohla oddychnout, že tenhle den je už u konce.Natáhla jsem pořádnou dávku a začala tlačit kouř do hlavy.Když mi kluci poprvé řekli že to musím ,,tlačit do hlavy,, pořádně jsem je ani nechápala.Nevěděla jsem jak ale když to přišlo,jako by se ve mně probudil instikt.Po chvilce jsme se už všichni topily v záplavech smíchu.Házely jsme po sobě chipsy, vzduchem lítaly polštáře a všechno čím se dala hrát nějaká bitva.,,Tak si konečně připijem?“ Navrhl asi po půl hodině David. ,,Tak Milane,my ti přejeme všechno nejlepší a takové ty všeobecné věci.Happy Birthday!“ Po domě a okolí se nesl křik nás všech,radost a smích.Mezi přátely je člověku nejlíp.Seděli jsme s Nelly na sedačce a nalévaly si stále dokola půlky.První flaška padla.U kluků to vypadalo stejně.Všichni jsem se za chvíli potkaly na parketu a tančily jssme co nás zrovna napadlo.Nebyl to ani tak tanec jako spíše indiánské tance.O půl čtvrté už nebyla jediná kapka alkoholu.Kluci polehávali kde sde dalo a já s Nelly jsme si povídaly v pokoji.Po chvíli Nelly odešla a vystřídal jí David.Jen tak z nudy jsem skákala na postely a zkoušela co vydrží rošty.David se postavil předemně a začal mně chytat za ruce.Pak sjížděl níž a níž.V opilosti se člověk ničemu nebrání, takže ani já jsem nebyla schopna odmítnout mu.Opětovala jsem jeho doteky.Nakonec mně položil na postel a dlouho jsme se líbaly.Zíjížděl rukama kamkoli se mu zachtělo a já jsem byla celkem šťastná. Díval s emi hluboko do očí a jeho pohledům nešlo odolat.V té chvíli jsem nemyslela na nikoho jiného než na nás dva.Různě jsme se válely po postely a mazlily se.,,Hej vy dva dějte bacha.Fotr přišel domů musíme být v pokoji.!“ Nebraly jsme ohledy na to že je tady otec od Nelly a dál se oddávaly hrátkám.Nakonec nás někdo shodil z postele na zem a my jsme pokračovaly na zemi.
,,Shayne.Vstávej.Už je pozdě měla bys jít domů.“ Zvedla jsem hlavu ze země a podívala na Nelly.,,Kolik je hodin?“
,,Půl deváté.Kluci už šli dávno.Milanovi bylo dost blbě tak ho odvedly.“ Protřela jsem si oči a švidrala do lampy nademnou.,,Vážně bys už měla jít.“ Vyhazuje mně? ,,Vždyť už jdu.“ Dokulhala jsem se na chodbu a nahlédla do obýváku.Všude byl binec.Jako kdyby tam bouchla bomba.Všude s eváleo jídlo,polštáře a dokonce i sklo.,,Ráno ti přijdu pomoct s uklidem.“ Nelly mě chytla za rameno a tlačila mě ke dveřím.,,Je to můj dům a moje oslava.Já to uklidím.Ahoj.“ Žduchla mně ze dveří a zabouchla dveře.Je na mně naštvaná nebo bude mít problém s tátou?Vždyť já jsem nic nedělala.Teda spíše si to nepamatuju.Ještě že bydlím tak blízko.K tomu abych došla domů mi stačilo jen jít rovně.Odemkla jsem branku a snažila se najít klíče.Podle toho že nebylo v zahradě auto, jsem poznala ze otčím není doma.Aspoň nějaká úleva.Už mi bylo celkem dobře.Akorát jsem měla velkej hlad a žízeň.Sezula jsem si boty a šla za světlem televize do obýváku.,,Ahoj mami.“ Dlouho se ke mně nedostavovala odpověď.,,Je na čase že jdeš.Musím s tebou mluvit.“ To nechápu.Jakto že jí učitelka volala tak brzo?,,Jdu do vany a přijdu potom za tebou.“ Neřekla mi ani půl slova a dál se dívala na svůj oblíbený pořad.Pořádně jsem si vydrhla celé tělo a namasírovala nohy.Najednou jsem v zrdcadle uviděla cucflek.Vyjímal se skvostně na mém krku jako nějaký šperk.V té chvíli mi už všechno došlo.Ta zkušenost s Davidem nebyl jenom sen nebo přadstava.Jak ale zamaskovat cucflek?Make-up byl na tuhle fialovou barvu moc slabý.Rozpustila jsem si proto vlasy a nechala je volně spuštěné na těle.
,,Shayne!Máš tady návštěvu.“ Zarazila jsem se u umyvadla a přemýšlela kdo by to mohl v devět večer být.Předpokládala jsem že to bude Nelly nebo nanejvýš Daniel a proto jsem kolem sebe jenom ovázala osušku a vyšla ven z koupelny.Otevřela jsem domovní dveře a strnula.Předemnou stál Nathan.Děsivě na mně mrkl a usmál se pěkně divně.Chtěla jsem zabouchnout dveře ale vyrazil mi je z ruky.Chytil mě za krk a přitiskl mně ke stěně.Něřekl mi ani půl slova.Snažila jsem se bránit jak jen to šlo ale druhou rukou si mě jistil.Nemohla jsem pomalu dýchat.Ručník ze mě spadl a on najednou zaměři pozornost na můj odhalený krk.V duchu jsem se modlila nebo kdyby alespoň přišla máma.Copak mně neslyší?Vždycki filtruje moje návštěvy a teďkom? Zadíval se mi do očí a přitáhnul si mě k sobě.,,Děvko!“ Zasyčel mi do obličeje a praštil semnou o stěnu.Jeho sevření ještě zesílilo a já jsem pomalu ztrácela vědomí.Z posledních sil jsem ho chytla za ruku a snažila jsem se ho alespoň štípnout.Najednou se rozpřáhl a levou rukou mi dal facku.Moje rovnováha byla v čudu.Cítila jsem tvrdý dopad na zábradlí schodů a stočila jsem se do klubíčka bolestí.Snažila jsem se popadnout dech ale šlo to jenom z těžka.Došel si ke mně a silným kopem do žeber mě přizdil k zemi.,,Áááá.“ Stihla jsem jenom zaskučet nic víc, nic míň.,,Dokážeš pochopit že jsi moje holka?Moje?!“ Po tomhle dovětku se otočil, třísknul dveřma a byl ten tam.V puse jsem cítila pachuť krve.Neměla jsem ale sílu zvednout ruku a utřít si jí z obličeje.Uchopila jsem se zábradlí a pomalu se plížila na schody.Najednou jsem slyšela máminy kroky v chodbě.Zrychlila jsem a dobelhala jsem s do pokoje.Zamkla jsem za sebou dveře a sesunula se po nich až na zem.Nahá,zmlácená a na dně jsem se ocitla jenom díky tomu že jsem chtěla chodit s tím nejlepších klukem na škole.Jsem vážně kráva Shayne! Moje slzy se už ani nedaly spočítat.Po chvíli mi na zemi byla pořádná zima ale já jsem neměla odvahu dojít ještě do postele.Natáhla jsem se vedle sebe pro velkého plyšového medvěda a přitiskla ho silně k sobě.Před deseti lety jsem ho dostala od táty.Ten byl vždycky semnou.V dobrém i zlém.,,Tati kde jsi?“ Zabořila jsem hlavu do jeho sametové plyšové hlavy a nejspíše usnula na místě.