48.,49.,50.,51.,52.,53. stránka
Ležela jsem na posteli a v náručí tiskla mojeho medvěda od táty.Přála bych si být alespoň na chvíli u něho.Aby mě držel za ruce a říkal mi ty můj malý andílku.Strašně moc mi chybí.Ale máma si nepřeje abych za ním do Londýna jela.Říká mi že i on má svůj vlastní život a že to tak bude lepší.Na dveře někdo zaklepal.Byla to máma.Podle klepání jí už za ty roky poznám.Ona jediná ví,kde je schovaný druhý klíč od pokoje.Odemkla si a vstoupila dovnitř.Kupodivu za sebou zamkla.Posadila se na kraj postele a vzala moje dlaně do svých.Po tváři se mi koulely slzy jako hráchy.,,Chybí ti táta viď?“ Ona ví opravdu všechno,Jako kdybych to měla napsané na čele.Zakývala jsem hlavou jako souhlas a položila jí hlavu do klína.Hrála si s mými vlasy a začala mi potichoučku zpívat ukolébavku,kterou mi zpívala pokaždé když se s tátou pohádaly a já jsem plakala ve svém pokoji.Připomělo mi to ty časy,když jsme ještě byli rodina.,,Všechno se mi hroutí mami.“ Máma ani nic neříká,jako by všechno tušila.,,Nelly je v nemocnici,bere drogy a otec jí chtěl zabít,Nathan,údajně můj kluk mě zmlátil a myslí že patřím jenom jemu,Michal,jeho kamarád mě nejspíše jenom využívá a Marian,na chvíli jsem se odmlčela,Marian mě nemůže ani vidět.A já ho taky ne.“ Máma přestala zpívat a položila mi prsty na rty abych už mlčela.,,Zlato,nekterí věci by neměla vědět ani tvoje nejlepší kamarádka,natož tvoje matka.“ Zvedla se z postele a koukala ven z okna.,,Moc bych chtěla jet za tátou mami.Aspoň na týden.“ Posadila jsem se a snažila se jí přemluvit.,,Shayne.Ty víš jaký já mám k tomu postoj.“ Je to ztracené.Máma si to prostě nepřeje. ,,Pojď dolů.Marian nám chce něco důležitého říct.Sama jsem zvědavá co to bude.“ Odešla z pokoje a mně tam nechala sedět.Otřela jsem si slzy z očí a sešla dolů po schodech.Otčím mě vyzval, abych se posadila vedle něho na sedačku.Odmítla jsem, a sedla si raději na zem.,,Nejspíše nevíte proč jsem si vás sem pozval“,ani mě to popravdě moc nezajímalo ,,musím vám někoho představit a chtěl bych,abyste se k němu chovaly jako byste ho znaly dlouho.“ Co?Na co zase ten Colombo přišel k sakru? Máma na něho házela nechápavé pohledy a u mě to nebylo o nic lepší. ,,Marku?Pojď za námy.“ Do pokoje vešel mladý kluk,tak okolo devatenácti,vyšší postavy,vypracovaný s hnědýma očima.Nikdy v životě jsem ho nikde neviděla.,,T+žce se mi to říká, ale to je můj syn Marek.“ Máma na Mariana vykulila oči a já jsem se začala smát.Nevím co mi přišlo v tu chvíli tak směšného ale prostě jsem se začala smát.,,Je to syn z prvního manželství.Moje bývalá žena a jeho matka před měsícem zemřela na rakovinu a on teď nemá kde bydlet.Rozhodl jsem se tedy že bude bydlet s náma.“ Co?To si mám jako nastěhovat cizího chlapa do baráku?Máma mu to stejně nedovolí. ,,To je výborný nápad!Ahoj Marku,těší mě.“ Skočila mu kolem krku máma.To snad není pravda!Jakoby nestačilo že sem se jednoho bráchy zbavila a on se tady vynoří nějakej cizí chlápak.,,Shayne mu s radostí vyklidí svojí šatnu a posilovnu viď?“ Otčím si tady rozhoduje jako by tady žil odjakživa! Přešel mě smích velmi rychle.,,Začneme hned zítra se stěhováním!“Máma dostala nejspíše porodní horečku.,,Pro dnešek budeš spát se Shayne v pokoji.Má tam dvě postele tak to nebude problém.“ To ne! Přece mi ho nechcou nastěhovat rovnou do postele?,,Co kdyby spal s váma v ložnici?Máte tam přece dost místa když pořád ležíte na sobě ne?!“ Zvedla jsem se ze země a proletěla kolem Marka jako blesk.Zamkla jsem dveře pokoje a rozhodla jsem se nevylézt z něho dokud se nerozhodne kapirulovat.Za chvíli se ozval za dveřma můj novej brácha.,,Já klidně můžu spát tady na chodbě na zemi že jo?“ Jak může být tak drzej? ,,Jo!Klidně můžeš!V koupelně je v koši nějaké staré prostěradlo,tak si posluž!“ Neohlížela jsem se na to, že je to člen rodiny.,,Jseš takhle milá na každého?“ Má výdrž chlapec. Vylezla jsem z postele a odemkla dveře.Postavila jsem se před něho a zírala na jeho vypracovanou postavu.,,Ne.Jenom na týpky ,které znám sotva pět minut a už s emi cpou do postele.“ Usmál se a odžduchl mě na bok.Vyvalil se na postel a chvíli civěl do zdi.,,Tak co!Bude něco nebo mlžu jít spát?“ Otočil se na mě a ukázal na mojí postavu.On se mi snad zdá!Ani neznám jeho ctěné přijemní a už by chtěl skákat na věc?! ,,Ty asi enbudeš normální viď?!“ Hodila jsem po něm polštář a sama se posadila na postel tak,abych na něho neviděla.,,A peřina by nebyla?“ Ne!To musí být zlý sen! ,,Ne nebyla!Obleč si mikinu!“ Praštila jsem po něm jeho mikinu,ketrou si ze sebe před chvíli sundal.Chvíli bylo ticho ale já jsem začala pociťovat na zádech jeho pohledy.,,Co na mě čumíš?!“ Vyjela jsem po něm naprosto spontáně.Hodil na mě laškovný úsměv a zachumlal se pod polštář. ,,Nebude ti vadit že jsem náměsíčný?“ Otočila jsem se na pana neznámého a pečlivě si ho prohlídla.Popravdě řečeno,kdybych ho nikdy neslyšela mluvit a nehýbal se, neměla bych nic proti tomu,že by se v noci čirou náhodou ocitl pod mojí peřinou.Ale jelikož jsem ho slyšela,a dokonce se i hýbe, nestojím o jeho přítomnost.Ze všeho nejméně miluju šampony. ,,Mě je to jedno.Hlavně když nechrápeš.“ Vyndal hlavu z pod polštáře a usmál se.,,To já nevím.Ještě jsem se nikdy neslyšel.“ Proboha,to měl být pokus o vtip nebo jednoznačná balada?Marek najednou vystartoval z postele jako čert z krabičky a se slovy TEĎ ZABÍRÁM KOUPELNU JÁ zmizel jako pára nad hrncem.Je to přece kluk.Nemůže tam být tak douho.Poprvé v životě jsem si i já Shayne Ward musela přiznat,že jsem se spletla.Uběhlo patnáct minut,dvacet minut,čtyřicet minut a pak dokonalý pořád nikde.V koupelně bylo ticho a já jsem o něho dostala celkem strach.Je tam už skoro hodinu a neslyším ani téct vodu.Vyšla jsem z pokoje a došla potichu ke dveřím koupelny.Nasadila jsem ucho ke dveřím a snažila se zachytit každičký zvuk.Nestalo se mu něco?Sice ho už těď nesnáším, ale pořád je to jen člověk.,,Marku?Jsi v pořádku?“ Potichounku jsem zaklepala na dveře a starostlivým hlasem jsem se o něho zajímala.Najednou jsem slyšela hlasitý smích.Proboha co tam dělá? Naštvalo mě to,protože jsem ze sebe udělala blbku.,,Co tam děláš ty hovado?!“ Byla jsem už celkem vytočená.,,Nic zajímavého.Jenom si čtu jaké tampony používáš.Na co tady máš tolik krámů?A hele není tohle lubrikant?!“ Ne!Ne!Ne! On se nastěhoval do mojí koupelny a prozkoumává moje osobní věci?Začala jsem mlátit do dveří pěstma a sprostě mu nadávat.,,Ty hovado!Ty fetišisto!Slyšíš?Ukamžitě vypadni z té koupelny!Zmetku!“ Řvala jsem na celý barák tak, že se nedivím že naši vyletěli nahoru.,,Co se to tady děje?!“ Máma byla evidentně naštvaná. ,,Jsi normální Shayne?Co po něm řveš?!“ Já?No to snad nani není možné. ,,Co já po něm řvu?!Tak vy mi tady nastěhujete uplně cizího chlapa a ještě má semnou spát v jednom pokoji a v mojí koupelně si zkouší jaké tampony mu nejlepe padnou!“ Máme se nechápavě zadívala. ,,Tampony?“ Asi jsem to špatně podala.Myslí si ,že je používá.Kam by si je ale strkal?Ani si to nechci představit že by to dělal v mojí koupelně. Marek hned vylezl z koupelny jenom v ručníku s ůsměvem pana božského.,,Já se vám omlouvám paní Ward ale shodil jsem omylem poličku s věcma,tak jsem to jenom dával do kupy.“ No,tak ten si bude umět perfektně řešit svoje malery.Proplul kolem nás a zapadl do pokoje.,,Shayne,já tě varuju.Nech ho na pokoji!“ Máma ho ještě bude bránit ne?Pěkně se Mariánkovi vyvedl synáček.Vešla jsem do pokoje a mrskla sebou na postel.,,Jsem tady jenom v ručníku,všimla sis?“ Podívala jsem se na jeho postavu zahalenou jenom v mini ručníčku a usoudila jsem,že tenhle by mi za nic nestál. ,,Jo všimla,a právě jsem ti chtěla říct aby ses oblíkl,nerada bych měla noční můry nebo dokonce poluce.Děkuji.“ Nemám náladu tady s ním být.Jsem zvyklá na svoje soukromí a hlavně pohodlí.Vzala jsem si mikinu a šla ven.Nechtělo se mi jít nikam daleko,proto jsem si jenom sedla na schody před dům.Venku foukal docela vítr a nebe bylo jasné.Bylo něco po jedenácté v noci, a na nebi se třpytily hvězdy,oslněné svitem úplňku.Tenhle tvar měsíce mě fascinuje už od dětsví.Vždycki když jsem byla malá a byl úplněk, zalezla jsem k tátovy pod peřinu ,protože jsem se bála že se za úplňku probouzejí upíři.Vždycky když jsem usla,táta mě přenesl zpátky do mojí postele a když jsem se ho ráno zeptala jakto že jsem se objevila u sebe,řekl mi pokaždé že mě tam přenesly upíři.Od té doby jsem se bála tak,že jsem se vždycky k tátově posteli připoutala poutama.On se mě pak nemohl zbavit a spal raději na zemi.Tohle by se mi už dneska stát nemohlo.Opřela jsem se o zábradlí a nabírala do plic studený vzduch.Naproti u sousedů byla nejspíše nějaká oslava.Vedle v baráku Nelly nikdo nejspíše nebyl.Její otec určitě zase leží pod stolem v hospodě.Díky bohu že ten můj otčím je jenom blbec a namyšlený týpek.Kdyby ještě začal chlastat,musela bych mu už doopravdy něco udělat.Stačilo by jenom kdyby vztáhl ruku na mámu.Neznala bych se.V zadu za parkem se objevil první blesk.Jak je to tady zvykem v létě,objevuje se bouřka každý večer v květnu.Na těle jsem ucítila první kapky.Naši si nejspíše ani nevšimly,že nejsem doma.Dole v baráku ze thasnulo.Už šli asi spát.Černé mraky se rychle přibližovaly a s nima i silící bouřka.Kapky děště už byly tak velké,že to místy i zabolelo,když dopadly na moje tělo.Byla jsem už promočená na kost,ale nic jsem si z toho nedělala.V hlavě se mi honily miliony vzpominek.Pamatuju si, když jsme takhle přesně před rokem seděli s Nelly na schodech u jejího domu a měli jsme šílenou radost z toho, že jsme se dostaly na střední a že budeme zase o krok dál.Byly jsme mladé blbé puberťačky.Kdybych věděla co nás tady bude čekat, asi bych si to s tou školou rozmyslela.Byly jsme nejlepší kamarádky.Nikdy jsme bez sebe neudělaly ani krok.Naši rodiče se spolu znaly od jejich základky.Byly skvělá parta čtyř lidí, kteří se nakonec daly dohromady.Martin, otec Nelly a její máma Petra, spolu začaly chodit v prváku.Můj táta Marek a máma
Michaela teprve ve druháku.Taky bez sebe neudělaly ani krok.V máminých dvaceti se narodil brácha. Ve stejném roce se narodil i bratr Nelly Honza.Studujou s mým bráchou na stejné škole.O pět let později jsem se narodila já a Nelly.Pořádaly jsme rodinné akce i sněma.Jezsily jsme na dovolené a na výlety.Nebyl den, kdyby se naše mámy nesešly na kafe a tátové na pivko.Letní grilovačky byly něco ůžasného.Když mi bylo jedenáct, naši mi oznámily, že se rozvádějí a že se táta stěhuje do Londýna.Byla jsem z toho hodně v hajzlu a dokonce jsem musela docházet na nějaké terapie k doktorce.Prý hrozilo že bych třeba začala koktat.Mámě doporučily aby si našla nějakého muže, který by mi tátu rychle nahradil.Dostala jsem se z toho za pár týdnů ale pořád jsem to nebyla já.Potom přišla další obrovská rána.Petra,máma od Nelly zemřela při bouračce.Na dálnici jí smetl kamion z protisměru.Ten řidič byl pod vlivem drog a zavinil tak smrt jakoby mojí tety.Jak se později zjistilo, jela přímo z nemocnice, kde bylo potvrzeno její těhotenství.Byla ve čtvrtém měsíci, když Nelly přišla o mámu.Na jejím pohřbu jsem naposledy viděla tátu.Nelly s Honzou spadla do péče otce.On se zhroutil z toho že přišel o manželku a začal chlastat a bít Nelly.Ta s tím ale nedělá nic.Nemá už nikoho jiného.Její babička, matka Petry se jich zřekla jen prot že otec chlastá.Naše sehrané rodiny se tak rozdělily.Máma mi přitáhla domů chlapa a myslela si že mi nahradí tátu.Ale toho mi nikdo nikdy nenahradí.Nikdy.Musela bych se stydět za to, že bych ho někdy oslovovala tati.Než jsem přišla na střední, bylo všechno ok.Teď se všechno změnilo.Láska,sex,drogy,alkohol.To jsou temata střední školy.Na základce jsem se toho nemohla dočkat.Teď bych to nejraději vzala zpět.Už od devítky jsem toužila po tom, abych jednou stanula po boku Nathana.Dokonce jsem s Nelly o něho krála karty.Vyhrála jsem já, a tak se na něho nemohla ani podívat.Teď toho lituju.Po boku Nathana jsem sice stanula ale za jakou cenu?Vyzkoušela jsem drogy a sex.Alkohol a zklamání.Modřiny a bolest.Všechno jenom kvůli tomu, že za rok mi bude osmnáct a budu samostatná.Všechno se si ce v životě musí vyzkoušet, ale jak udržet na uzdě rozjetý vlak v podobě puberťačky která se dostala do jedné nebezpečné bandy vedené ještě nebezpečnějším člověkem?Kdyby záleželo jenom na mě, sbalila bych si svoje fidlátka a odstěhovala se za tátou do Anglie.Možná se to zpraví když pojedu v létě na praxi.Učitel se nademnou smiloval a nakonec mě poslal na dva týdny do Francie na Azurové pobřeží.Budu šest hodin pracovat v hotelové restauraci a pak se budu jen tak poflakovat po pláži.Možná si tam v hlavě všechno srovnám.Jedu tam jenom já, takže nehrozí že by mě tam někdo vyrušoval.Odjíždím za necelý měsíc,tak doufám že se v mém životě nastalo něco zásadního, proč bych musela tu praxi odložit.S pohledem na mobil, jsem zjistila že je něco po půl dvanácté a já jsem promrzlá až na kost.Opřela jsem se o zábradlí a zvedla se ze studené země.Moje oblečení by se dalo ždímat.Odemkla jsem si klíčem a vlezla dop příjemně teplého domu.Vyšla jsem schody nahoru a zastavila se u otevřených dveří ložnice.Marian nemůže vylézt po schodech, proto spí máma sama.Vypadala tak spokojeně jako snad nikdy.Shodila jsem ze sebe mokré hadry a vlezla si k ní do postele.Otevřela oči a koukla na mě.Usmála se a vzala mě k sobě pod peřinu.,,Ty jsi moje malá holčička.Nevím co bych bez tebe dělala andílku.“Hladila mě po mokrých vlasech, a já jsem si připadala jako před tolika lety s tátou.Přitulila jsem se k ní a nasávala tu skvělou atmosféru domova.Tady se cítím bezpečně.Tady jsem konečně doma.
Protřela jsem si oči a zamžourala do nedělního slunce.Máma už vedle mě neležela.Koukal jsem na její budík a bylo půl desáté ráno.Přispat si to my vždycki šlo.Otevřela jsem její noční stolek v domění že je tam zrcátko ale na zem mi vypadl rámeček s nějakou fotkou.Sebrala jsem jí do ruky a viděla fotku táty.Máma si jí nejspíše tajně schovává aby jí Marian neviděl.Do očí se mi vtlačily slzy.Tenkrát jsme je fotila já, když jsme byly v Chorvatsku na dovolené.Máma se najdenou objevila ve dveřích a já jsem fotku rychle hodila zpátky do šuplíku ale ona vyklouzla ven a zůstala ležet přímo před mámou.,,Promiň.“ Zašeptala jsem a koukala na ní provinile.Máma se sehla a vzala rámeček do ruky. ,,Já nechci Shayne aby sis myslela že jsem na tátu zapoměla.“Zavřela šuplík a odešla z místnosti.Že na něho nezapoměla?Mě vždycki připadala, že ho nenávidí když mě ani nepustí za ním.Nebo že by nechtěl táta a máma jenom hraje takovou semetriku?To se nejspíše nikdy nedozvím.Jelikož jsem spala jenom ve spodním prádle, obalila jsem se dokou a šla nakouknout do pokoje, jestli Marek ještě spí.Nebylo po něm ani památky.Sešla jsem dolů do kuchyně a posadila se ke stolu.Marek se vynořil v z kuchyně s tácem se snídaní a namířil si to přímo ke mně.,,No konečně se nám princeznička probudila.Dobrá ráno sestřičko.“ S ladným úsměvem na tváři předemně položil snídani a spiklenecky na mě mrkl.Nestačím se divit.,,Kde je Marian?Teda-tvůj otec.“ Sice vím že by ses plnou pusou nemělo mluvit ale tady bylo nějaké ticho. ,,Tvoje máma ho vezla na převaz.“ Že by byl alespoň na chvíli klid? ,,Marku?Takové šoky mi budeš dělat častěji?“ Vykouklnul zpoza závěsu a začal se smát.Není až tak špatnej na desátej pohled.Zvedla jsem se od stolu a slušně mu poděkovala.,,Hej!Krasotinko!Oběd děláš ty.“ Hodil po mě útěrku a já jsem mu jí obratem vrátila zpátky.,,Rozkaz kapitáne!“ Není až tak nesnesitelnej.Možná by nám to d budoucna mohlo klapat.