Horlivě aktivní otec

06.04.2012 09:31

 

Příběh, který se mi stal, není ani vtipný, ani smutný, ani veselý, ani hororový. Tedy aspoň ne pro mě. Kdo by taky chtěl, aby jeho přítel, čekal dítě s přítelkyní vašeho otce. Ale popořádku.

                Mám nedožitých devatenáct let, a už mám za sebou zkušenosti, jako přezrála třicítka. Žiju s tátou a bratrem na okraji města v typickém kamzíkovém tři plus jedna. Máma nám umřela, když mi bylo jedenáct, a už v té době jsem se musela postarat o tátu, který toho do života moc nepochytil. Byl strašlivě snaživý, ochotný a hodný, ale zkrátka byl trdlo. Všechno zařizování zbývalo na mě. Máma mi v mnoha ohledech chyběla, ale s chlapama v jednom bytě to bylo vlastně mnohem veselejší. A jak to už tak bývá, byla jsem tatínkova holčička. Do mých sedmnácti mu to vycházelo, pak jsem potkala Adama, no a vlastně od té doby jsem prostě jen Jana. Žádná tatínkova hodná, nevinná holčička. Byla jsem Jana, která poznala příchuť zakázaného alkoholu, sexu a  nočních návštěv přátel, když byl táta na noční a myslel si, že Janička už spí v pyžamu s medvídky. Samozřejmě že před otcem muselo být všechno tip ťop, a on si pořád myslel, že Adam je můj spolužák. Byli jsme s Adamem mladí a děsně zamilovaní. Vše pro nás bylo nové a hlavně vzrušující. Byli jsme u nás v bytě pokaždé, když byl táta v práci. Potajmu, to se rozumí. Matematika se přeci nemůže vyučovat v posteli.

                Ten den, který mi docela změnil život, byl krutě obyčejný jako kterýkoliv jiný. S Adamem jsme hned po škole vklouzli k nám do bytu a jak jinak než pod peřinu. Užívali jsme si sami sebe a jako mladí lidé při tom i dováděli. Z toho nejlepšího, jak už to bývá, nás vyrušila klika od dveří. Krev mi v těle ztuhla a nohy zdřevěněly.

,,Táta!“ Vyjekla jsem jako propíchnutý balonek ale to už se z předsíně ozývalo volání.

,, Janí, Jano! Pojď sem rychle!“ Byla jsem tak v šoku nečekaným příchodem otce, že jsem naprosto zapomněla na to, že mi v dekoltu trička utkvělo sémě Adamovo!

,, No, co potřebuješ tati?“ Vykukovala jsem z pokoje a nervozně čekala co si na mě vymyslel.

,, Ahoj, Adame!“ Pozdravil otec chlapce krčícího se na židli. Táta mně za ruku táhl do kuchyně, kde mi s chutí ukazoval dort, co koupil babi na jubileum. Už jsem byla skoro propuštěná, když si všiml bílých kapiček na mém hrudníku.

,, Jano, co to tady máš za špínu?!“  Mé oko zřelo na mém hrudníku cosi, co tam opravdu nemělo z doučování matematiky zůstat. Co teď proboha? Co budu dělat? Blesklo mi hlavou během několika mikrosekund.

,, To je pleťová maska víš? Přišli mi nějaké vzorky tak to zkouším!“ Vyhrklo ze mě téměř v okamžení a otec prohlížející si můj hrudník vypadal celkem neklidně.

,, Vážně?! Ukaž! Ať je táta taky krásný!“ Hluboce se zasmál, a mně braly mrákoty, když jsem viděla otce nabírajícího si na prst výplodek Adamův a mazající si ho na obličej. Nasucho jsem polkla a čekala s úděsem, co bude dál.

,, Hmm dobrý! Třeba do rána omládnu o deset let!“ Smál se a odcházel pryč. Stála jsem v kuchyni ještě dobrých pět minut. Pak jsem se vrátila za Adamem do pokoje, zabouchla za sebou dveře a zadívala se do zdi.

,, Co se stalo?“ Rukou jsem stírala zbytky z mého dekoltu a netušila, jestli se mám smát, nebo zda-li mi to má přijít krajně nechutné.

,, On na to přišel? Ví, že spolu chodíme?!“ Adam naléhal, ale z mých němých očí moc nevyčetl.

,, Namazal si to na obličej a šel se dívat na fotbal.“ Z druhé strany pokoje se ozval vřelý výbuch smíchu. Adam se skutálel pod židli, a jeho záchvaty smíchu nebyly k zastavení. Nechápu, co mu přišlo směšné. To že si můj otec namazal Adamův výměšek jako pleťovou masku? Bože můj, můj otec se vedle v pokoji dívá na fotbal se spermatem mého přítele na obličeji. Svezla jsem se do křečí smíchu k Adamovi na zem…

                Nebylo by to tak tragické, kdyby se toho samozřejmě neudálo více.

Z pochopitelných důvodů, jsem se otci vyhýbala, seč to šlo. Ale marně. Ráno v koupelně jsme se stejně potkat museli. Táta mně pozoroval, když jsem si čistila zuby a mně to bylo už krajně nepříjemné. Stále mně trápilo cukání koutků, když jsem si vzpomněla na včerejší odpoledne.

,, Proč na mě tak koukáš?“ Vyjela jsem po něm s plnou pusou zubní pasty.

,, Nemůžu?“ Usmál se potutelně a dál si mně prohlížel.

,, Koukám se, jak už mám velkou dceru, a že by taky měla pečovat o svojí pleť. A vidím že ti to včerejší sérum pomohlo, takže jsem se rozhodl, že ti na něj přispěju. Kolik stojí to zázračné mazadlo?“

Cože? Blesklo mi hlavou znovu. Kolik stojí to mazadlo? Tak to je k nezaplacení. Kdyby otec věděl, že si včera namazal své budoucí vnuky a vnučky, nepříjde mu to dnes již tak zázračné.

,,No, víš tati…“ Odmlčela jsem se,a netušila, jak dál pokračovat.

,, Jen se nestyď, Janičko! Tři stovky? Nebo víc? Víš co? Na, tady máš pět set a kup si to.“ Položil mi peníze na kraj umyvadla, poplácal mně po rameni jako starého kamaráda a odešel do práce. Se svěšenou hlavou jsem se posadila na kraj postele a stále vzpomínala na včerejšek. Nebyla to tak špatná vzpomínka, když jsem za ní vydělala pětistovku, pomyslela jsem si a s úsměvem odešla do školy.

                Týdny ubíhaly, a já otce pomalu začala zvykat na to, že Adam není jen doučující matematiky. Přijal ho do rodiny zcela bez problémů, a mně čekaly dlouhé ale opravdu dlouhé pohovory o antikoncepci, bezpečnosti sexu a vnoučatech. V několika bodech a podbodech, které zabraly x hodin mi vysvětlil, že náš finanční stav není ani trochu uspokojující, a že si nemůžeme dovolit žádné vnouče, a dokonce ani psa. Nakonec usoudil, že možná jedno vnouče, nebo malou čivavu. Dokonce trval na tom, že semnou půjde na první prohlídku ke gynekologovi. Bohužel nebyla první, což otec zjistil vcelku brzo, když mně sestřička uvítala větou: ,,Dobrý den Jani, co vy? Na opakovanou prohlídku?“  Měla jsem co vysvětlovat hned po tom, co se otec probral z bezvědomí. Uklidnil ho jen fakt, že  můj přítel je opatrný  Adam. Potom přišlo další vysvětlení, že jsem zde zapsána již tři roky a Adam je už stejnou dobu můj přítel. Další bezvědomí…

                Šoky ze zjištění změn jeho dcery pominuly, a nás čekal doma další šok. Táta si přivedl novou ženskou.  Představila se jako Lenka, tátova dlouholetá kolegyně. Lenka se zdála na první pohled sympatická. Obyčejná čtyřicítka, co o sebe ráda pečuje. Párkrát jsme spolu povečeřeli jako rodina a mně se zdála super. Vše bylo super do doby, než se u večere otec zmínil o jedné dávné věci.

,, Vidíš to! Ty jsi po mně chtěla nějaký účinný krém a moje Janička má super pleťovou masku! Že jo Jani! Já jí taky zkoušel!“

Tělem mi projel blesk a v krku mi uvízl kousek vepřového. Se slzami v očích jsem se dokuckala dechu a zadívala se na Lenku, kterou tato nabídka evidentně zaujala.

,, Vážně?! To by bylo super! Já už dlouho něco takovýho sháním! Jak se to jmenuje?!“ Lenka byla nadšená a snažila se mi vyčíst z očí všechny podrobnosti.

,, Spermin!“ Vypadlo ze mě tak, že jsem si musela zakrýt pusu. Lenčin výraz byl poněkud zaražený a já si uvědomila, co jsem řekla.

,, Garnier spermin. Účinný pleťový krém!“ Snažila jsem se vycouvat. Marně.

,, Panečku, ten by stál určitě za hřích!“ Lenka si prohlížela můj obličej a tulila se k tátovi.

,, No vidíš! Jani, určitě ho Lence objednáš viď?“ Objednat? Cože?! Z mojí lži nebylo úniku.

,, Víš tati, ale on je hrozně drahej. Za tu pětistovku byl jen v akci, jinak stojí skoro dva tisíce!“ Snažila jsem se šíleně důležitými gesty ukecat sama sebe.

,, Panečku to je super cena! Já už měla i za pět tisíc a stál za nic!“ Na čele se mi objevila první kapička potu.

,, No, on bude možná i dražší, je fakt dobrej!“ Druhá kapička. A Lence se v očích objevovaly čím dál tím větší plamínky chtíče.

,, Tak dohodnuto! Objednej jeden i tady pro Lenku!“ V tu chvíli se oba zvedli a odešli do obýváku. Zůstala jsem sedět u stolu a v hlavě si přehrávala, jestli to všechno byla pravda. Jak to všechno udělám? Nemůžu koupit kterýkoliv krém, táta ví, jak voněl. Nebo spíše smrděl?

                Nedalo se nic dělat. S nervozitou jsem čekala doma na Adama, a pak se objevila ve dveřích pokoje s lahvičkou v ruce. Adam se otočil, a zamlkle se zahleděl do průhledné zkumavky.

,, Ne…“ Zatřepala jsem zkumavkou před jeho očima.

,, Nemyslíš to, co myslím já, že né?“ Přivřela jsem oči a našpulila pusu.

,, Vždyť to bylo před dvěma měsíci!“ Sedla jsem si na postel vedle Adama, a mlčky se mu koukala do očí.

,, Máš na to týden. Déle netrvá doprava.“ Vmáčkla jsem mu zkumavku do dlaně a usmála se úsměvem, na který jsem ho tehdy sbalila.

,, Týden? Jsi ty normální? Co si jí namluvila?!“ Adam na mně vyjel, a já docela i chápala proč.

,, Já za to nemůžu! To táta si vzpomněl, že jsem měla tu masku. Nedalo se to odbýt!“ Adam složil hlavu do dlaní, a nevěděl co si má počít.

,, Prosím! Kvůli mně! Pak už bude klid.“ Pohladila jsem ho po vlasech a vtiskla mu zkumavku hlouběji do dlaně. On se zvednul a byl na odchodu. Hodila jsem mu do ruky balík novin a mojí flashku.

,,Co je to?“

,, To jsou materiály na ten týden… Já, já v plavkách, já v pozách, v pozách bez plavek…“ Odmlčela jsem se a začervenala. Adam se usmál a zmizel kdesi mezi dveřmi.

,, To bychom měli.“ Oddechla jsem si, a myslela si, že všechno bude v pořádku.

                Adam se u mě neobjevil celý týden. Až v neděli zazvonil zvonek a v nich můj zachránce.

,, Máš?!“ Vyhrkla jsem na něj hned mezi dveřmi.

,, Jasně že mám! Nejsem přeci žádné béčko!“ Hodil mi do ruky plnou, ještě teplou zkumavku.

,, Super!“ Zmizela jsem v pokoji, a do předem připravené lahvičky jsem vymačkala obsah té Adamovi.

,, Radši bych to zanesl do spermobanky, než to dávat té Lence.“ Povzdechl si Adam.

,, To by neprošlo. Oni chtějí jen čerstvé!“ Vrátila jsem mu jeho úder. Za chvíli bylo vše připraveno k transportu.

Večer přišla Lenka do mého pokoje. Předala jsem jí tubičku a doufala, že už budu mít navždy klid.

,, Skvělé Jani! Kolik to stálo?“ Zarazila jsem se, ale nad cenou jsem ještě nepřemýšlela.

,, Tisíc korun. Měli zrovna slevu!“ Lenka mi položila na stůl tisícovku, a já si uvědomila, že jsou to vlastně výdaje za ty Adamovi porno časopisy…

 

                Den  se sbíhal se dnem a za námi byly tři měsíce klidné rodinné atmosféry. Neměla jsem být tak prudce naivní, a měla jsem tušit, že se stane cosi horšího.

Jednoho krásného dne, nám Lenka oznámila, že čeká s tátou dítě. Rozruch byl na světě. Táta křičel, že to není možné, že se spolu milovali teprve před měsícem, Lenka zase křičela, že není žádná lehká děva, a že to má s tátou, Adam se všemu smál, a mně napadla v hlavě ďábelsky krutá myšlenka.

,, Ahoj Lenko, neruším?“ Vešla jsem do ložnice, kde si Lenka rovnala děckou výbavičku, i když byla teprve ve třetím měsíci.

,, Nerušíš, pojď dál.“ Posadila jsem se k ní na palandu, a potřebovala jsem zavést téma k době minulé.

,, Nemohla bych si prosím tě, půjčit to sérum?“

,, Jé, promiň, ale já ho už nemám. Vypotřebovala jsem ho už dávno.“ První voda na můj mlýnský kámen.

,, A bylo dobrý?“

,, Jasně!  Na poševní opary nejlepší!“ Cože?! To co přišlo, nebyla voda, ale tsunami na mé kameny. Zůstala jsem opařená sedět na palandě a veškeré otázky již byly zbytečné. Zabouchla jsem dveře a potichu zmizela ve svém pokoji. Zvažovala jsem otázku, jestli to mám říct Adamovi nebo ne. Ale vždycky tady bude dítě, které je Adamovo. Musím mu to říct! A nebo ne!

Dole v obýváku se zatím vedly boje jako každý večer. Táta přesvědčoval Lenku, aby šla na testy otcovství, ale ta odmítala. Až jednoho večera povolila. A já už věděla, že bude zle. Taky že bylo!

Lenka se vrátila jednoho odpoledne od lékaře zjevně zdrcená a uplakaná. Sešli jsme se všichni dole, a já se už pro jistotu posilnila v pokoji panákem vodky.

,, Tak co Lenko? Je to dítě moje?“ Táta byl napjatý jako kšandy, ale k napjetí co bylo ve mně, se to přirovnat opravdu nedalo! Věděla jsem, že tohle nemůže dobře dopadnout.

,, Néééé…!“ S brekem se sesunula na sedačku, a já s ní. Né, že bych jí potřebovala utěšit, ale té vody na moje kameny, bylo už trochu moc.

,, A čí je tedy?!“ Táta byl zjevně naštvaný, že ho jeho milenka podvedla s nějakým milencem, ale to netušil, že nemusela ani s nikým spát.

,, Jeho!“ Ozvalo se pokojem vyjeknutí a prst Lenky směřoval k Adamovi. Ten se málem sesunul k zemi, a v tátových očích se objevila smrt.

,, Cože?!“ Zaznělo dvojhlasně mužsky místností.

,, Co to ta ženská mele?! Já s ní nespal! Opravdu né!“ Věděla jsem, že Adam s ní nemá nic společného. Jen to dítě co v ní roste.

,, Já to nechápu! Já s ním taky nespala!“ Táta byl na zhroucení a bylo jen na mně, jak to dopadne.

,, Za všechno můžu já.“ Špitla jsem místností. Všechny pohledy se obrátili na mně.

,, Ano, za vše můžu já.“ Lenka se uklidnila a přestala vzlykat. Myslím, že jen Adamovi došlo, co se stalo. Otec si už preventivně přisunul židli, ale stále vypadal, že se mně chystá zabít. Hned po Adamovi.

,, Víš tati, tenkrát když si zkoušel tu mojí novou pleťovou masku, tak to tak docela nebyla pleťová maska ale,“ odmlčela jsem se, protože jsem se bála pokračovat. Díky bohu mně zachránila Lenka.

,, Bylo to… No…“

,, Sperma?!“ Vzlykla Lenka.

,, Jo.“ Zasekla jsem se a čekala na odpověď. Ale táta jen nechápavě tikal očima po všech přítomných.

,, Potom si Lence nabídnul ten krém, a já neměla jinou možnost. V té lahvičce bylo…“ Nadechla jsem se, ale Lenka s tátou byli rychlejší.

,, Sperma?!“

,, Jo.“ Kňukla jsem ještě potišeji.

,, Počkat! To je ale nějaká pitomost! Jak by z něho mohla otěhotnět?!“ Táta máchal rukama na všechny strany.

,, Přesně tak!“ Přidal se Adam.

,, Ty mlč mladej! Ty tady nemáš ani co dělat!“ Vyhrkl táta.

,, Davide! Vždyť semnou čeká dítě.“ Okřikla ho Lenka. Připadala jsem si jako ve špatné komedii.

,, No, to je to. Byla to pleťová maska. Ale ta kráva si tím léčila poševní vředy!“ Víc jsem říkat nemusela. Všem bylo vše jasné.

                A jak dopadla tato tragikomedie? Táta odešel do hospody, ze které se vrátil až za tři dny. Adam se domluvil s Lenkou, že dítě dá pryč a můj nastávající otec to psychicky těžce nesl. Myslel si, že požádáním o mojí ruku mého otce napraví reputaci,ale to už táta ležel na jednotce intenzivní péče. Pro tátu už to nebyl Adam, ale jen sperminátor, který zaséval semínko neopatrně. A já? Přijala jsem nabídku na sňatek a raději se velmi rychle odstěhovala s Adamem do nedaleké vesničky. Táta si s Lenkou pořídili vlastní miminko, které prošlo přísnými, a několika násobnými testy otcovství.

A teď sami posuďte, do jaké kategorie se tento příběh řadí…