Jak to vidí Mia... A jak my?
Po více než půl roce společného soužití s naší namyšlenou labradoří slečnou se nic moc nezměnilo. Stále je to tak první signální, kdy pes má svůj názor a jeho se taky drží jako klíště naší maminy, která mimochodem klíště chytne i v centru Ostravy... Že má pes svou hlavu a moc dobře Vám rozumí, to je patrné ihned z jeho pohledů, které Vám někdy připomínají pohledy malého dítěte v případě sežrání kabelu od televize nebo pohled vyčůraného puběrťáka, když v zubech drží Vaší značkovou botu a pohledem se Vám přímo směje do obličeje s výrazem, teď to máš.... A jak to vidí naše Mia? Zcela jednoduše jako holubník!
Případ 1.
RANNÍ VSTÁVÁNÍ
Vezmem to tedy hezky popořádku dne. Ranní vstávání není pro nikoho slastí, zvláště po náročném víkendu. Pes to vidí zdá se podobně. Pokud byl náročný den, při zazvonění budíku na Vás tupě zírá z pod peřiny s výrazem typu TO UŽ JAKO VSTÁVÁME?! Taková rána jsou u nás jen velmi vzácná. Většinou trávím brzká rána zahrabaná do peřin abych se vyhla zvědavým pohledům psa, jestli jsem náhodou nemrkla, což by nejspíše znamenalo že už se probouzím a je přeci čas mazlení, takže si ještě třikrát pro sichr obejde postel aby mně viděla ze všech úhlů, načež já se celá zpocená choulím pod peřinou bez jediného pohybu. Když to nestačí, třikrát vleze pod postel, a když už ani to nezabere, je přeci čas vstávat a hlavně mazlit se, tudíž svou ctěnou 27 kilovou váhu přenese na mé neprobrané tělo náhlým skokem a vlepí mi pořádnou facku tlapou přes obličej. PROBUĎTE SE ! Po tomto ranním pohlazení jsem nucena už obě oči otevřít, pokud nechci mít omytý celý obličej. HURÁ, HURÁ, JDEME VEN!
PŘÍPAD 2.
RANNÍ PTÁČE DÁL DOSKÁČE
Jelikož nám Mia podruhé za život hárá, obětovala jsem jí k jejím zcela erotickým rituálům svého největšího medvěda. Nezahálí ani chvilku čipera jedna. Hned po ranní očiště v koupelně, která znamená pro paničku umytí zubů a obličeje a pro Miu omytí celé hlavy a to povinně, naskočí na medvěda a pár tempy vpřed a vzad jej skolí k zemi. Opakuje asi v osmi seriích po dvaceti přítazech. Jak může být někdo po ránu tak čilý?! Konečně se ozve posvátná věta MIUŠ JDEME VEN? pes nastartovaný jak tata když se chystá do hospody, věrně čeká u dveří a od radosti stihne udělat ještě jednu sérii na medvědovi. Ranní rozcvička pro paničku začíná. Co obnáší? Raní sprint po čtyřech patrech dolů, přičemž nohy ještě pořádně neslouží, takže dobržďuji rukama o zdi v mezipatrech, divoký skok daleký, to když přeskakuju schod od vchodu, kdy se Mia s radostí vrhne na trávník, druhý skok daleký, kdy Mia zbystří kosa v trávníku, klus po bahně, jelikož náš pes zásadně nechodí po chodníku, pár dřepů s výskokem, to když se snažím posbírat její cenný náklad na trávníku ale ona tak vášnivě a snaživě zahrabuje, že mi kusy trávy lítají až do vlasů, poté pár temp sprintů, když zbystří svého milence Kofího, který je už taky labradoří pán v letech a nakonec mně čeká přetahování lana, na jehož druhém konci je můj pes, který má sílu jako slon no a nakonec opět 4 patra sprintu, ve kterých už většinou vedu já. Sotva jí doma odpojím od tažných lan, vrhne se s chutí opět na medvěda...
PŘÍPAD 3.
ODCHOD Z DOMU A NÁVRAT
Odchody z domu bývají nejlítostnější. Schoulená na medvědovi do klubíčka s pohledem malého mimina sleduje smutně náš odchod. Se slovy BUĎ TU HODNÁ odcházíme do školy a do práce. Do bytu se vždy vracím první já. S obavami, samozřejmě. Po otevření dveří první pozoruju kde je pes. V poslední době má v oblibě schovat se za pračku a dělat mrtvého brouka, načež až nahlas řeknu NAZDAR PSE vyletí zpoza pračky jako by tam nikdy nebyla a hodlala mně překvapit. První pohledy směřují na její dětský koutek. Při položení otázky CO TO JE? se v očích zvířete objeví dravec. Moje bota v jejím pelechu to znamená výprask, ale myslím si, že po tom každodenním půlročním výprasku ho už bere jako uvítací rituál a je na něm závislá. S pohledem TO JÁ NE, TO ONI dostává po prdeli. Díky bohu se už naučila vytahovat tkaničky decentně z bot a nezežrat při tom i celý jazyk... Někdy se zapomněla a přibrala i podrážku...
