Je tu prázdno...
Zní to asi divně, ale já si pořád neuvědomuju že tu můj kocurek není... Někomu to přijde absurdní že tady pořád píšu o svojí kočce, jiný by už měl jiné kotě se stejným jménem a chtěl po něm to co po té předešlé. Ale já NE! Neberu Cukříka jako kočku, nebyla to kočka, byla to součást mého života, část srdce, nejlepší přítel, člověk, člen naší rodiny! Je to už 5. den co semnou není=( Mám pořád pocit že je tady semnou. Fakt že tady není, mi jen připomíná vzpomínka na to, jak ležel nehybně na dece a já tiskla jeho čumáček k mojí puse a snažila se o marné nadechnutí, ten fakt, že jsem ho nesla přikrytého v bedničce na veterinu, kde jsem ho musela nechat='( Každý den, co přijdu domů, nebo jen projdu jinou místností, mluvím na něj jako pokaždé co se mi motal pod nohy. Pokecám si sama se sebou s myšlenkama na něj a místo ,,Pane Bože ty to vidíš" říkám ,,Cukrouši, ty to vidíš." A tak je to se vším. Jako by byl někde na prázdninách a za chvíli se měl vrátit...Ale nevrátí...='( Už nikdy='(
Od té doby, se ode mně Šmudla nehne. Pořád se mazlí a snaží se být semnou. Jsem za to ráda. Nikdy jsme se moc nemusely a spíše spolu jen tak přežívaly, ale teď se to změnilo. Chybí nám tady všem. Pokaždé když chci otevřít okno, vzpomenu si, že si byl ten první kdo seděl na parapetu. Nemám s kým chodit ven. Včera jsem vzpomínala jak pořád vidím jak připlácle chodíš po těch schodech když máš popruhy a jak mi zvědavě sedíš na pračce když se koupu=) Šmudla pořád sedí za dveřma v pokoji a číhá jako dycky až projdeš a může ti skočit za krk=)=( Připomíná mi tě tu všechno, od chlupů na sedačce, tvého pižma v mých botech až po ty granule pro kastráty, co leží netknutě na okně. Tvoje matka není vůbec gurmán=) Prostě mi tu chybíš miláčku=o* Ještě že jsem začala chodit do školy, tam je všechno veselejší. Doma bych sama zůstat nemohla. Je tu smutno. Nemá kdo přijít a utěšit mně, lehnout mi na záda a mručet do ucha. Nemám koho drapkat na sametovém kožíšku na rozvaleném břichu a nemám koho vyhazovat ode dveří...
Chci abys věděl, dupi, Cukří, že tě za žádnou jinou kočku nevyměním. Na co taky? Ty jsi byl originál- můj! Žádná tě nedokáže nahradit ani trošku. Nebylo by fér zaplácnout tě jinou číčou. Stejně bych jí pořád srovnávala s Tebou a nedostávala by tolik péče a rozmazlování jako ty. Nebylo by to fér k ní a už vůbec né k Tobě! =o* Dokázala bych tady o Tobě psát slohovky, ale nic nedokáže vyjádřit to, jak jsi byl pro mně důležitý, ale já pořád nechápu jak jsi mně tu mohl nechat=o*
Dneska budeš mít u mně zase ustláno=o* Tvojí oblíbenou zelenou deku na druhé posteli, tak abych tě nemusela skopávat=)
Než jsem včera usla, představovala jsem si jaké by to bylo, kdyby jsi měla možnost na celou noc přijít naposledy živá ke mně=o* Spinkali by jsme spolu, mazlily se, tulily tak jak sme to jenom my dvě uměly...Škrábala bych tě na krčku a pod bradou tak jak jsi to zbožňovala=o* Celou noc- poslední='( My se jednou potkáme čičino moje=o* Né asi hned, ale jednou určitě=o*
Tak si pojď ke mně hajnout a zahřívat mi nohy=o* Micino moje úžasná=o* JEDINÁ!´o* Jestli tohle bude jednou někdo číst, tak si řekne že jsem byla asi zoofil=) Jo byla! Na mojeho Cukrouše, který je NEJLEPŠÍ KOČKA NA SVĚTĚ! Jednou vyhraješ Nobelovku=) IN MEMORIAM=)='(
Brou noc miláčku můj=o*=o*='( Chýbáš mi ='(='(