Nevědomá smrt ='(
Nikdo z nás nemohl tušit, že úmyslnou pomocí pošleme našeho člena rodiny do záhuby='( Cukřík byl vždycky zdravá kočka, bez problémů, nikdy nebyl u veterináře ( což možná byla chyba). Nikoho nenapadlo, že to může skončit takhle. 1 z 10 kastrovaných koček má menší komplikace ale jen málokterá zemře. A když už se to podaří, přijdou vážné komplikace až po pár dnech. Cukřík se z narkozy ani neprobral. Bylo jasné že v tu chvíli se vyrojilo spousta myšlenek že pochybil veterinář. Na jednom foru jsem si psala s několika lidmi a každý měl jiný názor. Ovšem většina jich byla podobných. Že pochybil veterinář. Bylo tady spousta dohadů. Že riskoval už jen tím že kočku přijmul při silném mrouskání a že tělo už bylo i tak dost oslabené a orgány moc překrvené a velká spousta hormonu, které mohly ovlivnit chod probouzení nebo samotné operace. Pak se začalo diskutovat o vnitřním krvácení, které mohlo vést k apatii kočky a nakonec smrti. Dokonce přišlo i k úvahu fakt, že veterinář použil i silné uspávací prostředky, které už nemohl v oslabení zvládnout a ty způsobily zástavu srdce (i když až po 17 hodinách.) Nikoho ani nenapadlo že by nezavinil lékař. Vyrojily se i myšlenky, že si tam kočku měl nechat přes noc, aby se ujistil že nenastanou problémy spojené třeba s krvácením z mrouskání ( dělohu musel 2x podvazovat kvůli silnému krvácení a naběhlosti orgánů). Když jsme mu ráno volaly, zněl dost překvapeně, že Cukřík umřel. Sám s vyžádal pitvu a ta se konala téhož dne v 16:00
Všechny tyto naše domněnky a obviňování bylo zbytečné. Pitva ukázala jasně: KARDIOMIOPATIE způsobující EMBOLII. Cukřík měl skrytou srdeční vadu, kterou bez podrobného vyšetření nemohl poznat. KARDIOMIOPATIE způsobila zvětšení levé srdeční komory a její stěny ,,zhadrovatěly". Byla jen otázka času, kdy by se to projevilo a zda by to přežila. Při normálním životě by to nemuselo mít ani žádné následky ale operace ji nejspíše oslabila natolik, že to srdíčko nevydrželo. Mohla to být i EMBOLIE. Krevní sraženina putovala až do cévy, kterou ucpala. Na internetu sem vyčetla že většinou taková sraženina putuje cévou k pánvi, tzn. že může způsobit ochrnutí končetin. To by nejspíše i sedělo, nemohla se pohnout a končetiny měla ledové, neprokrvené. Když jsem řekla veterináři jak hluboce a rychle dýchala před zástavou, uznal že to byla EMBOLIE. Nedá se jí nijak předejít, pokud zvíře, nebo i člověk, není připojen na přístrojích. Moje oživování už bylo zbytečné.
Ať už to bylo jak chtělo, jestli se lékař přiznal nebo ne, to mi už Cukříka nevrátí, ale doufám, že si výsledek nezkresloval a řekl pravdu. Alespoň trochu mně to uklidnilo, ale vědomí že jsme ,,zabili zdravou" kočičku mně neuklidňuje. Cítím se vůči ní vinná, i když jsme nemohly tušit co jí je.
Jak říkal doktor, s tímto se ještě nesetkal a v životě to nezažil. A já si jen tak říkám, že CUKŘÍK MUSEL BÝT VŽDYCKY NĚCO EXTRA...=)
P.S. Neskutečně mi chybíš kocurku =o*=o*
Say....SW