Nevědomost...='(
Nedokázala jsem si v ten den, nebo i den předtím představit, že bych mohla Cukříka vidět naposledy='( Brala jsem to jako banální zákrok, tak, jak ho popisovali všichni='( Dokonce jsme si z něho i utahovaly...Teď mně to ale mrzí='( Nepomyslela jsem ani chvilku na to, že je to naše poslední procházka, poslední chvilka co jsem ho držela na klíně než usnul='( Celé ráno jsem ho držela za tlapku a chtěla ho zahřát='( Těšila jsem se jak potom půjdeme na stehy a budeme spolu vyvádět='( Nechápu to že tady není='( I jeho mamina kočka ho pořád hledá=( Chodí zamnou, vyskočí na sedačku a kouká mi do očí a mňouká...Chodí k místu kde včera ještě ležel na zemi přikrytý dekou a mňouká='( Nechápe to, nerozumí tomu. Já taky nechápu že nemohla odejít tak mladá kočička a ještě k tomu Cukřík='( Byli jsme na sobě závislý a teď toto ='( Nedokážu ani popsat, jak pro mně byla důležitá a jedinečná='( Zhroutil se mi svět='(
Já doufám a věřím dupi, že mi to tam nahoře odpustíš='( Nemá cenu plakat každý den, nevrátí mně tě to, a ty víš jak jsi plo mně důležitá='( Neměla jsi ani ráda když jsem plakala a pořád jsi zamnou chodila a ležela u mně='( Mrzí mně to jako nic na světě='( To jsem nechtěla='( Já ani nikdo z rodiny='( Všichni jsme to strašně oplakaly='( Zlatíčko, dupi, Cukroušku a Cukří... měj se tam klásně='( Nikdy mi tě žádná nenahradí='( Zasloužíš si jen to nejlepší='( R.I.P. <3<3<3<3